Na obsednutí a základní výcvik zde byli Quick Silver L , Shanty a Eliška, Wishing Well se zatím na obsednutí teprve připravuje. Na základní výcvik přišli Stázka a Terry. Na převýchovu přišel problematický Pretoria Duke. Pro sportovní výcvik a závody zde byli Chesterton, Fivitas Dei, Vesna, Alpinhorse Midnight Princess a Gvennie Goodshapes. Ve výcviku z předchozího roku zde zůstali kromě většiny sportovních koní ještě Pauza, Jared, Adventure, Sahir, Cail, Lily a Brigita. Dvouletá Lanna přišla na základní výcvik pro svod klisen a Frýba je zde na aktivní dovolené.
Také k nám letos přišlo hodně hříbat a koní na hříbárnu a ustájení, celkově jich tu je teď 16, z toho 11 přišlo během letošního roku, takže tu zároveň máme pořádnou školku:-)
Obsedání a základní výcvik:
Quick Silver L, tříletý hřebec ČT
Quick k nám přišel v květnu 2013 a zůstal do září 2014. V předchozí stáji hodně hřebčil a otravoval ostatní koně, tady ale rychle na kobyly zapomněl, zapadl do kolektivu a byl spíše mezi posledními v hiearchii stáda. Nejprve chodil jen na procházky. Na podzim 2013 absolvoval operaci čipu v koleni na zadní noze, takže pak strávil měsíc v boxu a chodil na krátké procházky. Postupně mohl do malého výběhu a pak zase zpátky do stáda. Na jaře 2014 se začal obsedat. Nejprve pracoval ze země, skákal ve volnosti a učil se chodit na lonži. Když se obsedl, tak měl zrovna hřebčí období a často jsme si nejdříve museli ujasnit, kdo koho bude poslouchat a až pak se mohlo jít jezdit. Po nějakém čase toho nechal a byl naprosto zlatý. Naučil se jezdit na jízdárně ve všech chodech a jezdil i na vyjížďky. Nikam se nehnal a byl dobře ovladatelný. Od začátku ježdění byl ale hodně nepohodlný v klusu, v červenci začal i trochu kulhat a RTG ukázalo, že se mu operovaný kloub po vyjmutí čipu nezahojil:-( Takže ježdění skončilo a Quick se v září přestěhoval blíže ke své majitelce, aby mohla zkusit všechnu dostupnou léčbu, aby mohl v budoucnu normálně fungovat.
Eliška k nám přišla na začátku června na obsednutí a základní výcvik na necelé tři měsíce . Vzhledem ke své výšce kolem 100cm muselo obsednutí proběhnout alternativně. Eliška přijela jako částečně "divoká", lidi znala ale manipulaci žádnou, neuměla se ani vodit na vodítku. Chvilku strávila v malém výběhu, ale rychle se naučila základní manipulaci a mohla jít do stáda k ostatním koním. Eliška byla velice učenlivá a ráda vyhledávala kontakt s lidmi, rychle se učila. Začali jsme s ní s přirozenou komunikací, pak si zvykala na sedlo a udidlo, se sedlem ze začátku trochu zlobila, ale pak si zvykla. Když uměla chodit na lonži, tak se učila být ovládána ze sedla tak, že jsem chodila vedle ní u plece a řídila ji seshora za otěže jako bych na ní seděla. Pak na ní také jezdil pytel obilí, aby si zvykla na zátěž. Na konec výcviku si na ní sedla dvanáctiletá holčina a Eliška s ní bez problému předvedla, co se naučila se země, takže jezdily, zatáčely, zastavovaly a rozcházely se, jak když by to Eliška už dávno znala:-)
Shanty, pětiletá klisna Arab x Appaloosa
Shanty bydlí kousek od nás, takže jsem nejdřív jezdila já za ní, asi 2 měsíce 2x týdně. Byla obsedlá, ale měla jasně nastavené mantinely, co po ní člověk může chtít a co už prostě dělat nebude. A když rovna měla špatnou náladu, tak nechtěla dělat nic:-) Shanty je pravá sestra Sahira (o jehož výcviku je napsáno níže) a povahově mu je dost podobná, ze začátku zlobila i při dotažení sedla. Začali jsme prací ze země, kde jsem se zaměřila hlavně na získání respektu. Po chvíli jsme začali jezdit po kruhovce a časem i ve výběhu, postupně i cvalem. Shanty obvykle fungovala, ale stále se moc nesoustředila a hodně si všímala ostatních koní. Takže jsme se domluvili, že Shanty stráví srpen u nás, dostane se do jiného stáda a natrénuje také vyjížďky. U nás se ve stádě v hierarchii zařadila na konec a tak ji víc začala zajímat práce s lidmi. Rychle se měnila k lepšímu, lépe spolupracovala a daleko více se soustředila. Brzy na ní začala jezdit i její majitelka, nejprve na jízdárně a pak i na vyjížďky, kde byla Shanty od začátku hodná, nikam se nehnala, naučila se chodit vodou. Ke konci měsíce byla párkrát i sama na vyjížďce a bez problému. Od září je Shanty zase doma, jezdí na vyjížďky se svou majitelkou a funguje dobře. Dokonce absolvovala i nějakou akci se spoustou cizích koní:-)
Wishing Well, čtyřletý valach ČT
Will k nám přišel v srpnu a je u nás stále. Je to čtyřletý ještě neobsedlý obřík (175 KVH). Přišel z hříbárny, takže se teprve vše učí. Nejprve se musel naučit, že člověk vodí koně a ne obráceně:-) Rád zneužívá svou velikost, takže jsme ze začátku hodně pracovali na respektu člověka. Postupně se Will naučil parelliho 7 her, nejvíce nám dala zabrat kruhová hra, Will totiž ze začátku po vyslání na kruh pokračoval rovně pryč:-) Postupně ale začal přemýšlet a naučil se vše provádět správně. Také chodí na lonži se sedlem a udidlem, skáče skokové řady ve volnosti - je moc šikovný skokan. Člověk položený přes sedlo mu také nijak nevadí, takže za chvíli začneme s obsedáním...
Další výcvik a převýchova již jezděných koní:
Stázka k nám přišla na začátku března 2014 a strávila u nás dva a půl měsíce. Před tím měla rok pauzu od ježdění, protože měla hříbě. Přišla s problémem, že když se lekne nebo se jí nechce něco dělat, tak vyhazuje, hlavně ve cvalu. Ze začátku na jízdárně byla dost nervózní a při nacválání vyhazovala, rychle ale zjistila, že vyhazování je k ničemu, že stejně musí udělat, co se po ní chce. Brzy zlobení nechala a rychle se uklidnila, začala se učit skákat, to jí bavilo. Na vyjížďkách byla od začátku hodná, nic nevyváděla ani když vyběhly z roští srnky. Jen když šla ven sama, tak ze začátku hodně pospíchala, časem si i na to zvykla. Majitelka se rozhodla jí prodat a tak v květnu jela Stázka k nové majitelce.
Terry, čtyřletý valach Norik x Appaloosa
Za Terrym jsem začala jezdit v lednu 2014 k němu k Plzni. Terry byl trochu paličatý mladý kůň, který toho moc neuměl a rád si z lidí dělal zábavu. Pořád testoval, co všechno si může dovolit. Jeho majitelka byla spíše začátečnice a tak mu spoustu věcí procházelo. Jezdila jsem za ním tak jednou za měsíc, pracovali jsme ze země a na jízdárně, dlouho jsme se zabývali tím, že když se cválá na kruhu, tak nemůže jen tak uhnout prudce směrem k domovu, když se mu zrovna chce. Také při vodění, že se nekouše do člověka, nepase se a vůbec trochu nějaké disciplíny. V půlce dubna se Terry přestěhoval k nám, protože se potřeboval ještě hodně učit společně se svou majitelkou, která sem za ním jezdila pravidelně 2x týdně. Poměrně rychle se Terry naučil, že jeho fígle na nás neplatí a tak poslouchal bez odmlouvání. Jeho majitelka to s ním měla horší, protože ho předtím neustále utvrzovala v tom, že s ní si může dělat co ho napadne, takže to pořád na ní skoušel. Ze začátku Terry nechtěl pod majitelkou přejít do klusu, zatáčel kam ho napadlo, místo kroku couval... Postupně se ale naučila být důslednější, a tak Terry začal fungovat i s ní. Na jízdárně zvládali jezdit krokem a klusem, poslechl i při nacválání. Na výjížďkách postupně získal kondici a tak i ochotně cválal. Občas sice zase něco zkusil, třeba rozklusávání z kopce, ale za nějaký čas toho zase nechal. Je to holt taková povaha, pořád testuje. Terryho neskutečně baví skákat. Ani se to nemusel nijak učit, skoky mu od začátku vycházely. Většinou byl spíše línější, ale když měl skákat, tak se musel brzdit:-) Dokázal si poradit i s těžšími kombinacemi. V srpnu a září absolvoval dvoje hobby závody do 90cm, naposled 80cm čistě, 90 za chybu. Ve výcviku jsme skákání používali na konec hodiny jako odměnu. Na konci října se Terry odstěhoval zase spět k Plzni a k nám by se měl vrátit na jaře (přes zimu by k nám majitelka nezvládala dojíždět). Za ten půlrok, co u nás strávil, se hodně změnil, lumpárny ho skoro opustily a práce ho bavila. Jeho majitelka také udělala ohromný pokrok, jak jezdecký tak v přístupu k Terrymu, který potřebuje pevné vedení.
Pretoria Duke, šestiletý valach WPBr
Duke k nám přišel na konci března 2014 jako sice obsedlý avšak nejezditelný kůň. Mládí strávil na pastvinách, ve třech letech byl vykastrován a od čtyř let majitelé začali s obsedáním. Na spoustu věcí Duke reagoval přehnaně, občas fungoval, občas vyhazoval a občas nekontrolovatelně utíkal. Občas se nechal osedlat v klidu, občas při dotažení vyhazoval. Jednomu jezdci při úprku zlámal žebra o strom a pak nějakou dobu nepracoval. U nás jsme začali prací ze země, kde byly vidět nějaké nedostatky v respektu, Duke se raději zajímal kde jsou ostatní koně a člověk mu nepřipadal moc důležitý. Po upevnění respektu ze země jsme začali pracovat se sedlem. Duke se učil, že při zapnutí sedla se stojí klidně a nevyhazuje se. Když už to docela zvládal, tak jsem si mu lehla přes sedlo, brzy ale začal vyhazovat, takže přišly na řadu pytle s ječmenem, se kterými se naučil, že zlobení nemá smysl, že mu ta zátěž nijak neublíží. Po chvíli s nimi zvládl klusat a cválat. Pak jsem zase začala jezdit já. Duke se postupně uklidnil, sedlání a ježdění už mu nezpůsobovalo takový stres jako dříve. Ale i tak občas fungoval dobře a občas zavyhazoval. V kroku byl spolehlivý, ale v klusu stačilo, když třeba zakopl a nebo udělal rychlejší pohyb a začal vyhazovat. Nakonec začal z ničeho nic kulhat se sedlem. Když se na něj dalo sedlo, tak začal výrazně kulhat na zadní nohu, stačilo sedlo sundat a hned přestal kulhat. Zkoušeli jsme na něj dát i jen deku - kulhal, svetr přes záda - kulhal, sundali jsme to - nekulhal. Jelikož koně prý nedokážou simulovat (svetr na zádech ho samozřejmě nemohl bolet ale tušil, že bolest přijde za chvíli), začali jsme to řešit s veterinářem, který měl podezření na nějaký problém mezi bederními obratli. Sono zad ukázalo, že má mezi obratli v kloubním spojení výrůstek a při ježdění ho to při nějakém nečekaném pohybu zabolí a on se pak chce zbavit zátěže. Bohužel se to nedá nijak léčit (pouze by se dalo to krátkodobě opíchnout kortikoidy) a tak je Duke nejezditelný. Od srpna tedy nepracuje a zatím si užívá našich pastvin.
Koně ve sportovním výcviku:
V roce 2014 u nás byli ve výcviku a závodili koně Chesterton a Fivitas Dei (oba jsou u nás stále už od obsedání), Vesna, Gvennie Goodshapes a Alpinhorse Midnight Princess. Jak se jim při práci a na závodech dařilo se dočtete zde v samostatném článku.
Další koně:
Lanna k nám přišla v srpnu 2014 a byla u nás měsíc a půl. Měla se naučit základní manipulaci plus předvedení na svodu, takže krok, klus na udidle vedle člověka, chodit na lonži. Ve svém věku ještě nebyla odstavená a neuměla chodit na vodítku, nebyla příliš zvyklá na manipulaci. Správně reagovat na tah vodítka se naučila hned při nakládání do vozíku, když jsme ji vezli k nám. Byla v celku rychle učenlivá, ale i dost drzá a ráda po lidech kopala. Při vodění neustále šlapala po člověku a nedávala pozor, co má dělat. Nejprve Lanna chodila na procházky s ostatními koňmi, pak začala pracovat ze země. Brzy se naučila, že je potřeba lidi poslouchat a že práce může být i zajímavá. Při kruhové hře nejdříve také mizela pryč, ale i to se brzy poddalo. Když si zvykla na udidlo, tak se naučila chodit na lonži krokem a klusem. Také se naučila chodit vedle člověka za udidlo v kroku a klusu, zastavit a klisně stát. Také párkrát skákala ve volnosti, skákání jí bavilo. Když se vracela domů, tak do vozíku nastoupila okamžitě a bez problému.
Frýba, sedmiletá oldenburská klisna
Frýba k nám přišla v září 2014 a je u nás stále. Její majitelka se stěhuje za prací do Rakouska a Frýba zatím zůstává u nás, než se pro ní tam najde vhodné ustájení. Frýba má problém se zapojením zádě při práci a tak hodně jezdí na vyjížďky do kopců a také skáče jak ve volnosti tak pod sedlem. Skákání jí hodně baví, má pěkný styl a silný odraz. Je to bezproblémová a moc milá kobylka.
Koně, kteří u nás byli ve výcviku už v předchozích letech a zůstali do roku 2014:
Limetree Adventure, pětiletý valach Welsh Cob
Advík k nám přišel jako naprosto divoký kůň s velmi špatnou zkušeností s lidmi. Ke spolupráci se nechal dlouho přemlouvat, ale nakonec se zadařilo a Advík spolehlivě fungoval pod sedlem. Podrobnosti o jeho výcviku se dočtete v samostatném článku. Od září 2013 byl Advík vypuštěn do stáda a až do jara 2014 se s ním nic nedělalo (majitelka přemýšlela o jeho darování, nebyla si jistá, jestli je to kůň pro ní). Advík ale měl o lidi čím dál větší zájem, občas dostal nějakou dobrotu, když se nechal chytit, a časem přímo za lidmi chodil. Majitelka se rozhodla si Advíka nechat a tak na jaře absolvoval měsíc a půl výcviku. Na vše si vzpomněl téměř okamžitě a práce s ním byla zase o něco jednodušší než dřív. Na konci dubna jsme ho odvezli do Mariánských Lázní, kde bez problému funguje:-)
Cail k nám přišel koncem května 2013 a zůstal až do dubna 2014. Patří rozhodně mezi nejsložitější koně, co k nám kdy přišli do výcviku. Měl velký problém s osedláním (zapnutím čehokoliv kolem hrudníku), panicky začal vyhazovat, nedal se udržet. Ze začátku měl po osedlání podle něj zřejmě strach o život... Dlouho jsme vymýšleli jak na něj, až jsme to nakonec vymysleli a dnes Cail bez problémů jezdí jak na jízdárně tak venku, hodně se zlepšil v přístupu k lidem, uvolnil a celkově ožil. Více se o něm dočtete v samostatném článku. V březnu 2014 na Cailovi začala více jezdit jeho majitelka. Většinou spolu fungovali dobře, občas byl problém, že majitelka nebyla moc pokročilý jezdec a Cail byl hodně citlivý na změnu těžiště a také trochu lekavý, jak ostatně někteří mladí koně bývají, takže se občas nepochopili. Nicméně se jen potřebovali víc sžít. Na začátku dubna se Cail odstěhoval do Prahy, aby s ním mohla jeho majitelka pracovat častěji.
Sahir, šestiletý valach Arab x Appaloosa
Sahir k nám přišel koncem září 2013 a zůstal u nás do května 2014. Má problém při zapnutí čehokoliv okolo hrudníku (obřišník, sedlo). Tento problém u něj přetrvává od obsednutí ve třech letech. Dříve po zapnutí podbřišníku začal zběsile vyhazovat, párkrát si otočil sedlo pod břicho a utekl, takže si toto chování dost zafixoval. Nicméně se netváří, že by sedlo byl až takový problém, spíš testuje, co všechno si může dovolit. Když přišel, tak vyhazoval i při zapnutí obřišníku (s tím pak bydlel občas ve výběhu), postupně se naučil nechat se osedlat bez problému. Pod sedlem nijak nezlobí, postupně se učí nové věci a teď už zvládá jezdit ve všech chodech jak na jízdárně tak v terénu. Na vyjížďky zvládá chodit i sám. Jednou za dva až tři měsíce si ale vzpomene a předvede při sedlání důkladný čurbes, pak zas funguje jakoby nic. Tím, že zazlobí opravdu jen zřídka, se s tím špatně něco dělá. Od začátku roku 2014 se Sahirem začala pracovat i jeho majitelka a Sahir se chová vzorně, i když je to typ koně, který neustále testuje, kdo je tady šéfem. Na jaře 2014 Sahir fungoval bez problému se svou majitelkou jak na jízdárně tak na vyjížďkách, takže se na konci května stěhoval zpět ku Praze. Tam fungoval několik měsíců, ale postupně se jeho občasné zazlobení při sedlání stávalo zase častěji. V létě 2014 ale začal kulhat a zjistilo se, že má nad karpem výrůstek, který mu způsobuje při pohybu bolest a je těžce operovatelný s nejistou prognózou, takže se Sahir odebral na pastviny, kde si užívá předčasného důchodu...
Royal Lily, šetiletá klisna ČT
Lily k nám přišla v květnu 2012 a zůstala u nás až do konce února 2014. Přišla z klasické sportovní stáje, kde většinu času trávila v boxu. Pod sedlem nebyla spokojená s udidlem, měla tendence prchat. U nás měla chvíli jen prázdniny na pastvině a práci ze země, po pár měsících jsme ji začali jezdit bez udidla na vyjížďky, kde byla sice temperamentní ale dobře zvladatelná. Po chvíli začala pomalu pracovat na udidle - lonžování, drezurní práce a pak i skákání. I na udidle nikam neprchala, jen ji trvalo delší dobu, než se naučila chodit na přilnutí a při nacválání nezrychlit. V létě 2012 jsme začali skákáním skokových řad, skákání Lily moc bavilo, rychle se učila a na podzim absolvovala svůj první start v parkuru 90cm. V roce 2013 už závodila oficiálně, startovala v několika soutěžích stupně ZM a Z, několik závodů absolvovala čistě. Koncem února 2014 se přestěhovala do drezurní stáje k Brnu a v letošní sezóně získala několik umístění v drezurních soutěžích stupně Z a L.
Brigita, devítiletá klisna Anglického plnokrevníka
Brigita k nám přišla na začátku listopadu 2013 a zůstala tu do června 2014. Za mlada běhala dostihy, pak dala dvě hříbata a nový majitel by ji chtěl využívat pod sedlem. Nicméně Brigitě se moc poslouchat nechtělo a tak občas vyhazovala a nechtěla chodit tam kam měla. U nás jsme jí rychle vysvětlili, jak je to s ježděním. Ze začátku nepostála při nastupování, vrzala zubama, na jízdárně táhla pořád k východu. Postupně se naučila pěkně jezdit po jízdárně i venku, zvládá vyjížďky i sama, nikam se nežene. Přes zimu měla problémy s kopyty, takže moc nepracovala, ale na jaře už mohla pracovat bez problému. Pokračovala v další práci na jízdárně, venku byla stále hodná a dobře ovladatelná a tak na začátku června odjela domů.
Pauza, devítiletá klisna Irský tinker x ČT
Pauza k nám přišla v červnu 2012 a byla u nás až do půlky dubna 2014. Jméno Pauza jí naprosto sedí, protože nikdy nikam nepospíchá:-) Přišla jako špatně obsednutý kůň, který se všeho leká, ve cvalu dost vyhazovala. Převýchovu jsme začali prací ze země, kde jsme si vysvětlovali, kdo se poslouchá. Začátky ježdění na jízdárně byly trochu složité, občas se Pauza rozhodla, že bude jen couvat:-) Nicméně brzy zvládala jezdit krokem a klusem, vyhazování při nacválání jsme odstraňovali déle. Na vyjížďkách byl ze začátku také problém se cváláním, poprvé předvedla důkladné rodeo. Časem se ale vyhazovat odnaučila a stal se z ní velice pohodový kůň. Od začátku roku 2014 na ní jezdili na vyjížďky i začátečníci a děti. Majitel Pauzy na ni ale neměl moc čas a tak byla v květnu 2014 prodána ku Praze.
Jared k nám přišel na podzim 2008 jako tříletý a už s námi zůstal. V roce 2009 se obsedl a prošel základním výcvikem, další rok se pak zúčastnil několika závodů s Radkou - parkury ZM, Z. Jared je klidnějšího temperamentu, ale i tak ho skákání baví. Od roku 2012 je skvělým učitelem skákání, chodí v rozumném tempu a je snadno ovladatelný. Jeho majitelka s ním měla ze začátku trochu problémy, nicméně pak se Jared hodně změnil v chování, začal si na paničku dávat pozor a poslední roky spolu bez problému jezdí na vyjížďky. V srpnu 2014 si majitelka Jareda odstěhovala ku Praze, aby s ním mohla být častěji.