Welsh-araba Janka jsem obsedala v létě roku 2006. Ke konci základního výcviku jsme i skákali skokovou řadu pod sedlem. V říjnu se Janek vrátil domů, kam jsem za ním dojížděla asi jednou za měsíc a opakovali jsme naučené věci včetně skákání skokových řad.
Na začátku července 2007 se Janek ocitl zase u nás ve Vysokém Újezdu a začali jsme s přípravou na parkurové závody. Nejprve jsme zopakovali drezurní práci jako přechody a ježdění na přilnutí, což se nám povedlo asi během dvou hodin a pak už jsme se vrhli na skákání:-)
Nejprve jsme skákali pokročilejší skokové řady a postupně jsme přidávali samostatné skoky a pilovali obraty ve cvalu mezi překážkami, až jsme nakonec absolvovali celý parkur s výškou překážek 70 - 80 cm. Před prvními závody, které byly naplánovány na první víkend v srpnu, jsme si ještě jeli zatrénovat na nedaleké pískové kolbiště se spoustou barevných překážek, které Janek viděl poprvé v životě (u nás skáčeme přes "přírodní" břevna). Janek zase překvapil svou ochotou pracovat a barevné skoky skákal s naprostou samozřejmostí, parkur o výšce 70 cm překonal bez jediného zaváhání. Během celého výcviku ani jednou nezastavil či nevyhnul skok :-)
Prvními závody byl 4.8.2007 veřejný trénink v Korkyni, kde jsme jeli drezurní úlohu a parkur o výšce 60 - 70 cm. Janek byl na první akci s tolika koňmi, takže byl ráno před drezurou velice nervózní, a proto jsme museli opracovávat poněkud déle:-) Nicméně Janek nakonec drezuru zvládl bez problémů, dokonce se ani nebál rozhodčích v jejich náklaďáku. Chody i přechody byly vždy správně, jen nebyl tolik soustředěný a nešel celou úlohu sebraný tak, jak to umí doma. Umístili jsme se zhruba v polovině z asi 30ti koní.
Pak už ale přišla řada na naší silnou disciplínu parkur. Na výšce 60 - 70 cm startovalo 15 koní, jak velkých, tak i pony. Nejprve bylo opracování na kolbišti s možností skoku několika překážek, takže jsme si parkur náležitě okoukali:-) Základní kolo jsme jeli v klidnějším tempu a absolvovali ho čistě společně se dvěma dalšími koňmi. V rozeskakování jsem už obraty více zkracovala a proto jsme shodili jeden kolmák. Nicméně jsme se umístili na druhém místě, což jsme náležitě oslavili:-)
O pár dní později jsme vyrazili na skokový veřejný trénink do nedalekých Heroutic. Janek startoval v parkuru 70 cm na čas. S cizím prostředím se vyrovnal zase dobře, jen kolbiště bylo o dost menší než v Korkyni, takže se mu moc nechtělo cválat. Parkur jsme ale absolvovali čistě, i když v pomalejším tempu, a umístili jsme se na 4. místě mezi 20 koňmi.
Další víkend čekala Janka spolu se všemi našimi koňmi velká akce: Memoriál generála Custera. Zde jela na Jankovi jeho majitelka a on mezi 200 koňmi pěkně poslouchal a zvládl manévry i odpolední vyjížďku. Dokonce si i zajeli jízdu zručnosti na ohlávce...
Poslední víkend v srpnu jel Janek na parkurové závody do Zduchovic, kde startoval ve dvou parkurech na výškách 70 a 80cm. 70 cm bylo jen pro pony. Janek skákal jako vždy čistě a i pěkně svižně, ale nájezdy jsme nezkracovali tolik, jako někteří ostřílení pony závodníci, takže jsme se umístili na 4. místě. V parkuru 80cm startovali už i velcí koně. Janek zajel parkur zase čistě a i o chlup rychleji než předešlý závod, ale naše rychlost na velké koně nestačila, a tak jsme skončili asi v polovině startovního pole. Nicméně to byl Jankův první závod o výšce 80 cm, což je pro něj stupeň ZL (pony kat. B) a ve čtyřech letech je toto pro velké koně úroveň soutěží Kritéria mladých koní. Ze Zduchovic pokračoval Janek rovnou domů, kde ho čas od času navštívím a opakujeme naučené věci. Hlavně na něm ale jezdí jeho majitelka, kterou pěkně poslouchá na vyjížďkách v Brdských lesích a také se spolu zdokonalují v přirozené komunikaci jak ze země tak ze sedla :-)
