Jelikož tuto zimu bylo spostu sněhu, rozhodli jsme se, že naučíme naše koně tahat a budeme lyžovat. Galen už tahat umí, takže jsme nejdřív začali učit Agátu. Udělali jsme jednoduchý postroj (teda spíš jen postraňky) z lonže a připnuli ho k sedlu. Adéla jela na Agátě a lyžař Jirka (mimochodem autor našich webových stránek :-)) se nechal táhnout. Agáta proti postraňkům žádné velké výhrady neměla, a tak mohli jet i rychlým cvalem, takže to byla pořádná jízda :-) Akorát "nášlapky" z kopyt ve cvalu dost ohazujou lyžaře...Po několika jízdách ve dvou jsme konstatovali, že Agáta už celkem tahat umí, a že by se snad dala řídit od lyžaře a nikdo by na ní nemusel jet. Jediná nevýhoda při lyžování "bez řidiče" na koni je ta, že potřebujete volné ruce na opratě, a proto se nemůžete jen držet za rozporku, ale musíte se nějak k rozporce "přivázat". To ale znamená, že v případě pádu pojedete za koněm pěkně v leže, dokud ho nepřemluvíte, aby se zastavil. Po dlouhém přemýšlení, jak se ke koni přivázat "bezpečně", jsme vymysleli, že si kolem pasu uvážem vodítko s panik karabinou a tou se pak připneme k rozporce, takže v případě nouze se budeme moci jednoduše odepnout.
Teoreticky tedy bylo vše vymyšleno, a tak jsme postraňky z lonží připnuli k provizorně vyrobenému postroji (detailně postroj můžete vidět ve fotogalerii ). Jako uždění jsme použili jen sidepull (bez udidla, v podstatě něco jako ohlávka, akorát otěže jsou připnuty na stranách, takže se na něm líp zatáčí) a šli jsme vyzkoušet, jak půjde řídit z pozice lyžaře (neboli z páté zóny, jak by řekl "parellista" :-)) Agáta poslouchala celkem dobře, takže jsme už jen nandali postroj také na Galena, abychom mohli lyžovat dva, a šli jsme na pastviny.
Na pastvině jsme si nasadili lyže, připnuli se k rozporce, chytli opratě a vyrazili... Oba koně poslouchali perfektně, takže jsme brzo mohli i cválat. Sníh byl pěkně přimrzlý, vůbec jsme se nebořili, a tak koně téměř necítili, že někoho táhnou. Galen se i v rychlém cvalu choval jako "tažný profík", a tak ho Jirka brzo naučil další kousky, například, že Galen cválal pořád rovně a Jirka za ním dělal obloučky, a nebo že zastavovali "smykem" tak, že Galen zastavil a pak se zádí otáčel a Jirka mohl kolem něj kroužit na napnutých postraňkách. Agáta měla v rychlém cvalu trochu problém, že když Adéla nejela přesně za ní a postraňky se jí dotkly zádi, tak začala vyskakovat do vzduchu a vyhazovat, což nebylo moc příjemné...:-) Po několika jízdách si ale nakonec zvykla, a pak už Adéla mohla zažívat pořádně rychlou jízdu na lyžích. Oba koníci jsou totiž dost temperamentní, a tak spolu hodněkrát závodili a ne vždy se dali lehce zastavit.
Díky dobrým sněhovým podmínkám jsme vyráželi lyžovat téměř dvakrát týdně. Jak jsme si to užívali můžete vidět ve fotogalerii :-)
